Rum je alkoholický nápoj, který si získal oblibu nejen u nás v České republice, ale po celém světě. Nápoj je destilovaný z melasy, nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny.
Destilát je čirá tekutina, která se nechává zrát v dubových sudech nebo jiných barelech (např. ocelových). Hlavní světová produkce rumu se nachází v okolí Karibských ostrovů a v některých zemích Jižní Ameriky a dále např. Austrálie, Indie, ostrovy Fidži, Reunion a Mauricius.
Historie
O původu slova rum existuje několik teorií. Jedno z původních označení rumu znělo "rumbullion", což znamená velká vřava, další teorie odvozuje název rumu od holandských velkých sklenic na alkoholické nápoje zvaných "roemer" (angl. rummer). Slovo rum však může pocházet i z latinského názvu pro cukrovou třtinu (Saccharum officinarum) nebo z malajského pojmenování cukrového likéru "brum".
Předchůdce rumu byly známé již v původní domovině cukrové třtiny - jihovýchodní Asii. V 8. století n.l. se cukrová třtina dostala spolu s arabskou invazí do Španělska a Španělé ji pak dovezli, jako jednu z prvních plodin, do Nového světa. Pravděpodobně otroci na plantážích začali kvasit melasu (odpadní produkt po výrobě cukru) a vyrábět z ní alkoholický nápoj. Ten byl později destilací zbavován nečistot a koncentrován - a vznikl pravý rum. Za rodiště rumu je považován Barbados, ale jeho výroba se záhy rozšířila po celé karibské oblasti a řada palíren vznikla i na východním americkém pobřeží (tehdy zvaném Nová Anglie). Pvní destilovaný rum vznikl v 17. století v Karibiku, když plantážní otroci zjistili, že melasa se dá fermentovat na alkohol. Díky svému charakteristickému aroma je tento destilát oblíbená ingredience používaná v kuchyni při pečení i vaření. Světlejší rumy se používají v nejznámějších míchaných nápojích jako mojito a piña colada.
Výroba rumu
Většina rumu se vyrábí z melasy, která je dovezena z Brazílie. Do základních surovin se přidává voda a kvasinky, břečka se nechá zkvasit. Některé palírny preferují volnou fermentaci, zatímco jiné používají speciální druhy kvasinek, aby koordinovali chuť nápoje a dobu kvašení. Rum se destiluje buďto v periodickém destilačním přístroji, což je častější, nebo v měděnýh kotlících. Po destilaci se musí rum nechat vyzrát, aby se snížil obsah alkoholu. Díky tropickému klimatu destilát zraje mnohem rychleji než je obvyklé u skotské whisky nebo koňaku. Po procesu zrání je rum namícháván, aby se získala jednotná chuť. Z bílého rumu se vyfiltrují stopy barvy, které destilát získal ze sudu. Naopak do tmavého rumu se může přidat karamel na zabarvení a dochucení.
Na rozdíl od whisky nebo koňaku neexistují v současnosti u výroby rumu jednotná pravidla. Zákony kontrolující produkci rumu v jednotlivých státech jsou výsledkem rozdílných lokálních tradic. Např. podle mexických zákonů musí tamní rum zrát nejméně osm měsíců, v Dominikánské republice a Panamě musí rum zrát jeden rok a ve Venezuele dva roky. Rovněž se liší i výrobní procesy kvašení a destilace. Navzdory značným rozdílům výsledných produktů lze vysledovat určité zákonitosti:
• Rumy ze španělsky mluvících zemí jsou většinou lehké s čistou, jemnou chutí (např. Baccardi). Španělské rumy jsou většinou lehké, jemné a jazyk hebce pohladí. Základem těchto rumů je také melasa, při jejich výrobě se používá převážně kontinuální destilace. Bývají označovány jako RON.
• V anglicky mluvících zemích se produkují tmavší rumy s bohatší chutí se spodními melasovými tóny.Velmi často míchané pro jednotu chuti z jednotlivých plnění, po vzoru míchaných whisky. Základem rumů je melasa, při výrobě se používá převážně kotlíková destilace. Proto mají plnější tělo než rumy španělské. Označují se jako RUM. Zvláštní kategorií anglického typu rumu je Demerara styl používjící pro výrobu výhradně melasy a probíhá zde unikátní sudová kontinuální destilace ( Wooden Coffey Continuous Still ). Tím je dána obecná charakteristika rumů: velmi aromatické, s plným tělem a bohatou chutí.
• Francouzsky mluvicí země jsou známé především rumy vyráběnými přímo z cukerné šťávy a ne zmelasy (tzv. rhum agricole), které si uchovávají původní chuť cukrové třtiny. Bohužel jsou nejdažší ze všech skupin, ale zase doba stárnutí odpovída přesně číslu uvedenému na etiketě což zejména na španělských nemusí být úplně tak. Jsou označovány jako RHUM
Rozdělení:
Základní třídění rumů můžeme provést například podle jejich barvy (resp. konkrétního zracího postupu):
Ani následující rozdělení, není ultimativní. Řekněme, že jde spíš o popis nejčastěji užívaných výrazů při pokusech o definici jednotlivých typů rumů.
Jak pít rum?
S VODOU x S LEDEM x BEZ?
Naředit rum trochou ledu, nebo vody? Právě tady probíhají v rumové komunitě ty největší boje. Rozhodně platí, že příliš zchlazený rum otupí vaše chuťové buňky. U špatného rumu tak své smysly otupíte a pití bude snesitelnější, u vynikajícího nápoje se ale připravíte o zážitek.
Rum s ledem – kostka ledu rum ochladí, zároveň zředí a hlavně – potlačí všechny sladké a citrusové tóny, které se v chuti rumů objevují. Naopak zdůrazní tóny kořeněné a dřevité, které jsou obecně zajímavější než tóny sladké.
Rum s vodou – pár kapek vody vyhladí texturu rumu, a dělá ho tak jemnější. Voda v nápoji potlačí štiplavou chuť alkoholu a naopak dá vyniknout ostatním složkám chuti – dokáže tak chuť rumu „otevřít“.
Přidávat samozřejmě ale nemusíte ani jedno. Jsou totiž i tací, kteří tvrdí, že k prémiovému rumu by se člověk měl chovat stejně jako k luxusnímu francouzskému koňaku – tedy nepřidávat nic a sklenku před konzumací zahřát v dlaních.
JAK SI VYCHUTNAT CHUŤ RUMU?
Slanost, sladkost, hořkost a kyselost – to jsou čtyři základní elementy chuti, které člověk může v rumu vnímat. K nim se pak ještě přidává vnímání „struktury“ rumu, tedy toho, zda je rum v chuti drsný nebo hebký. A platí, že čím drsnější destilát je, tím více vás bude na jazyku hřát, až pálit.
Rum byste do sebe rozhodně neměli kopnout takzvaně na ex, naopak – upijte malý doušek, poválejte ho po patře, dejte mu čas, aby se v ústech mohl naplno rozvinout, a až poté polkněte.
S ČÍM PÍT RUM?
Při popíjení prémiového rumu se nutně nemusíte omezovat jen na pár kostek ledu, případně pár kapek vody. Výrobci některých značek doporučují doplnit jejich rumy třeba plátkem pomeranče nebo několika snítky máty. K jiným rumům pak pro změnu výborně pasují luxusní doutníky, případně opravdu kvalitní čokoláda.
Z ČEHO PÍT RUM?
Při výběru správného skla, ze kterého si budete rum vychutnávat, neplatí žádné dogma – neexistuje jeden druh speciálních sklenek, které je bezpodmínečně nutné pořídit.
Sklo by mělo svým tvarem zachytit chuť a vůni ve správné rovnováze. Sklenka by proto měla být kónická – její tvar by se měl zužovat směrem vzhůru. Právě v takové sklence pak naplno vyniknou chuť, barva i vůně. A na tom, zda zvolíte sklenky na stopce, nebo sklenky s těžkou základnou, už pak nezáleží.
Veškerou nabídku rumů naleznete zde: